vinobraní
Mělnické vinobraní 2017 | 15. - 17. 9.
Víte, že...

Dějiny vinařství na Mělnicku 12

V polovině 18. století v důsledku rakousko-pruských válek, neúrodných let, rozšíření výhodnějších technických plodin, nového způsobu hospodaření a kvůli konkurenci levného vína z jižní Evropy došlo v mělnickém vinařství opět ke stagnaci a úpadku.
V důsledku toho v roce 1763 zanikl mělnický vinařský cech. Nepříznivá situace donutila město Mělník a Lobkovice k částečné spolupráci. Lobkovicové poměrně levně časem získali městské i jiné vinice a na konci 18. století jim patřili až dvě třetiny viničních ploch v mělnickém regionu. Provedli výměnu vinné révy s cílem její regenerace, ale i přesto, že byl v roce 1808 opět obnoven cech mělnických vinařů, úpadek vinařství se nepodařil zastavit.

(Čerpáno z: Jan KILIÁN a kol., Mělník. Historie, kultura, lidé, Praha 2010, s. 338 a 340.)

Dějiny vinařství na Mělnicku 11

V 80. letech 17. století se začalo vinařství v Čechách opět vzmáhat. Příznivé projevy byly patrné i na Mělníku. Roku 1670 získal cech mělnických vinařů důležitý cechovní symbol – vlastní pokladnici. Po pokladnici si vinaři  obstarali cechovní korouhev, kterou jim vymaloval Karel Škréta. Korouhev byla pro cech nepostradatelná, protože vinaři ji potřebovali ke každoročnímu povinnému zbožnému procesí ke staroboleslavskému paladiu. Nakonec získali ještě cechovní pečeť, na které byl vyobrazen kníže Václav, opírající se o štít s hroznem ve znaku.

(Čerpáno z: Jan KILIÁN a kol., Mělník. Historie, kultura, lidé, Praha 2010, s. 337-338.)

Korouhev cechu vinařů,18. stol., Sbírka Reg. muzea Mělníkobrázek: Korouhev cechu vinařů z roku 1762, Sbírka Reg. muzea Mělník

 

Dějiny vinařství na Mělnicku 10

O tom, jak se na mělnickém vinařství podepsala třicetileté válka, panují mezi odborníky rozporuplné názory. Válečné události bezesporu vinicím způsobily nenahraditelné škody, nicméně podle Viléma Krause třicetiletá válka vinařství nezničila, ale pouze zapříčinila přesun ploch vinic. Začalo upadat vinařství městské, ale nebývalého rozmachu dosáhlo vinařství venkovské.

(Čerpáno z: Jan KILIÁN a kol., Mělník. Historie, kultura, lidé, Praha 2010, s. 337.)

Dějiny vinařství na Mělnicku 9

V 16. století se vinohradnictví stalo hlavním zdrojem obživy a víno bylo hlavním vývozním artiklem. Popularita mělnického vína rostla. Dostávalo se na královské tabule a poptávka po něm byla vysoká. Zvýšil se také velký zájem o koupi mělnických vinic. Nový majitelé tzv. nákladníci (od slova náklad tj. financovali vinice) byli před Bílou horou zejména šlechtici a bohatí přespolní měšťané. Mezi takové vlastníky vinic na Mělníku patřil i barokní malíř Karel Škréta.

(Čerpáno z: Jan KILIÁN a kol., Mělník. Historie, kultura, lidé, Praha 2010, s. 334.)

Dějiny vinařství na Mělnicku 8

V předbělohorském období dosáhla vinařská produkce svého vrcholu a stala pro vlastníky vinic zdrojem velkých příjmů. Díky tomu však vinice také představovaly značný zdroj daňových úniků. Panovník se tomu snažil zamezit vydáváním různých nařízení, protože císaři z vína náležel tzv. perkrecht, což byl poplatek několik litrů vína panovníkovi za jeden korec vinic. Pozitivně se císař o vinařství zasloužil tím, že zakázal dovážet víno ze zahraničí, hlavně z Uher a Rakouska.

(Čerpáno z: Jan KILIÁN a kol., Mělník. Historie, kultura, lidé, Praha 2010, s. 333.)

Dějiny vinařství na Mělnicku 7

V první polovině 15. století mělnické vinice neblaze ovlivnily události husitského hnutí a následující dlouholeté války, při nichž mělničtí vinaři poprvé výrazněji poznali negativní zásahy vojenského živlu. Některé vinice kolem Prahy a Mělníka byly tehdy úplně pusté. Situace se začala zlepšovat až za vlády Vladislava Jagelonského, kdy začala hospodářství Království českého ovládat šlechta a její režijní hospodářství zahrnovalo i vinařské podnikání.

(Čerpáno z: Jan KILIÁN a kol., Mělník. Historie, kultura, lidé, Praha 2010, s. 332.)

Dějiny vinařství na Mělnicku 6

Během 14. století Mělník populačně vzkvétal a snad ke každému z přibližně devadesáti mělnických domů patřil větší či menší vinohrad. Ty nejznámější postupně vznikly na kopci zvaném Svině, kde byl založen i lis. Další vinice byly založeny na stráni pod zámkem, na mírném návrší táhnoucím se až k Chloumku či na Šafranici, což byla stráň pod dnešním náměstím Karla IV. směrem na Prahu. Na mělnické vinaře tehdy dohlížel pražský perkmistr.

(Čerpáno z: Jan KILIÁN a kol., Mělník. Historie, kultura, lidé, Praha 2010, s. 332.)

Dějiny vinařství na Mělnicku 5

Za vlády Karla IV. byla nastolena existence tzv. emfyteutických vinic, což znamenalo, že vinice např. patřily měšťanům, ale byly stále na pozemcích feudálů, jimž za to náležel určitý úrok. I na Mělníku se tak do budoucna můžeme setkávat s měšťanskými vinicemi na zámeckých, klášterních a jiných gruntech. 
(Čerpáno z: Jan KILIÁN a kol., Mělník. Historie, kultura, lidé, Praha 2010, s. 331.)

Dějiny vinařství na Mělnicku 4

O zásadní rozvoj vinařství na Mělníku se zasloužil Karel IV., který při svém mělnickém pobytu v roce 1351 údajně poznal výhodnost okolních strání pro výsadbu ušlechtilých odrůd vinné révy a nechal je dovést z Burgundska a vysadit kolem Prahy, Mělníka a Karlštejna, zvláště odrůdu zvanou modré roučí. Nově dovezená réva byla odolnější, ujala se a mělnické vinařství zaznamenalo svůj první rozkvět.

(Čerpáno z: Jan KILIÁN a kol., Mělník. Historie, kultura, lidé, Praha 2010, s. 331.)

Dějiny vinařství na Mělnicku 3

Jedním z nejvýraznějších impulsů pro rozkvět českého vinařství bylo zakládání měst ve 13. století. Městští obyvatelé si rychle osvojovali zkušenosti svých vinařských předchůdců a v okolí městských hradeb cílevědomě budovali soustavu vinic. I přesto však bylo v Čechách vína stále málo a muselo se dovážet z Moravy nebo ze vzdálené ciziny.

(Čerpáno z: Jan KILIÁN a kol., Mělník. Historie, kultura, lidé, Praha 2010, s. 330.)

Dějiny vinařství na Mělnicku 2

Využívání vína rostlo zejména při církevních úkonech, proto si vlastní vinice často zakládaly duchovní instituce. Nejstarší písemná zmínka o vinici v mělnickém regionu pochází z roku 1046 a vztahuje s k vinici u Dřís, patřící tehdy staroboleslavské kapitule. Stejnou snahu zakládat vinice můžeme rovněž spatřovat u vznikající mělnické kapituly.

(Čerpáno z: Jan KILIÁN a kol., Mělník. Historie, kultura, lidé, Praha 2010, s. 330.)

Dějiny vinařství na Mělnicku 1

Do Čech proniklo víno z Moravy, kde se uplatňovalo při christianizaci. Za počátky mělnického vinařství stojí podle svatováclavských a ludmilských legend kněžna a světice Ludmila. Ludmila prý víno použila při náboženském obřadu a po přijetí křesťanství nechala v okolí Mělníka založit vinici, na níž se měl základům viniční práce učit i její vnuk Václav. Na Mělnicku se tedy podle legend vinařství začalo rozvíjet již od sklonku 9. století.

(Čerpáno z: Jan KILIÁN a kol., Mělník. Historie, kultura, lidé, Praha 2010, s. 329.)

Řády, instrukce a nařízení, kterými se v minulosti museli mělničtí vinaři řídit

První dvě nařízení pro mělnické vinaře

V roce 1358 Karel IV. vydal první dvě nařízení, neboli viniční pravidla, apelující na zakládání vinic v okolí Prahy. Tyto pravidla obsahovala také články o organizaci práce na vinici. Nařízení pak byla potvrzována dalšími panovníky a postupně se transformovala v ustálené viniční pořádky.

(Čerpáno z: Jan KILIÁN a kol., Mělník. Historie, kultura, lidé, Praha 2010, s. 331.) 

Perkmistrovský úřad hor viničních

První zmínka o tomto úřadu na Mělníku, kterému byli podřízeni všichni mělničtí vinaři, pochází z roku 1542. Mělnického perkmistra, který stál v čele nejprve osmi a posléze čtyř úředníků hor viničních, jmenoval sám panovník. Jmenování ostatních viničních úředníků bylo v moci městské rady.

(Čerpáno z: Jan KILIÁN a kol., Mělník. Historie, kultura, lidé, Praha 2010, s. 334.)

Řád cechovní z roku 1606

Tímto řádem se museli řídit všichni vinaři, kteří byli členy mělnického vinařského cechu. Ten vznikl v roce 1652. Cechovní řád z roku 1606 sepsal perkmistr hor viničních pražských Tomáš Šlemer z Častalovic spolu se svými konšely. Mělničtí totiž dosud neměli vlastní cechovní řád, a tak přijali tento pražský, který obsahoval deset bodů. V případně porušení stanovených pravidel museli dle řádu zaplatit pokutu či dokonce strávit určitý čas v městské šatlavě.

(Čerpáno z: Josef ŠIMÁČEK, Listiny a zápisky pořádku vinařského v Mělníku, Mělník 1877, s. 3-5.)

 Manuál aneb registra pamětní úřadu perkmistrského nad horami viničnými

Tento manuál už byl vlastním cechovním řádem mělnického cechu vinařů. Byl vydán v roce 1662 a obsahoval třicet artikulů, kterými se mělničtí vinaři museli řídit. V té době zastávali úřad hor viničních na Mělníku Jakub Joachym Hamaczius, Augustin Solcze a Daniel Kusy.

(Čerpáno z: Josef ŠIMÁČEK, Listiny a zápisky pořádku vinařského v Mělníku, Mělník 1877, s. 5-13.)

 Přísaha starších vinařů

Perkmistr hor viničních volil z řad mělnických vinařů několik tzv. starších vinařů, kteří byli vybráni za nejzkušenější a nejlepší vinaře Mělnicka. Ti pak měli ostatním vinařům jít příkladem, vzdělávat mladé vinaře, pomáhat jim a zároveň na jejich práci dohlížet. Každý zvolený starší vinař musel složit přísahu, která byla obsažená v mělnickém cechovním řádu z roku 1662. Museli slíbit, že budou žít ctnostným a zbožným životem, a že budou dodržovat všech třicet artikul cechovního řádu.

(Čerpáno z: Josef ŠIMÁČEK, Listiny a zápisky pořádku vinařského v Mělníku, Mělník 1877, s. 12-13.)

 Řád viniční z roku 1784

Dne 18. března 1784 vydal pražský úřad hor viničných nový řád, který vinaři museli dodržovat. Sepsal ho královský komorní prokurátor a direktor úřadu vinohradů pražských Jan František Gamperle. Řád obsahoval dvacet bodů, mezi kterými bylo například vymezení denní mzdy 7 krejcarů čeledínům pracujícím na vinici, stanovení povinnost starším vinařům nejméně dvakrát týdně obcházet vinice a mnoho dalších nařízení a příkazů.

(Čerpáno z: Josef ŠIMÁČEK, Listiny a zápisky pořádku vinařského v Mělníku, Mělník 1877, s. 12-13.)

Historická vinařství a významní vinaři Mělnicka

 

         (Čerpáno z: Josef STÁHLÍK – František HELCL, Pamětní spis vydaný k slavnosti vinobraní na Mělníce n. Labem 28. září 1922, Mělník 1922, s. 10.)  

 

         (Čerpáno z: Josef STÁHLÍK – František HELCL, Pamětní spis vydaný k slavnosti vinobraní na Mělníce n. Labem 28. září 1922, Mělník 1922, s. 10.) 

 

         (Čerpáno z: Krásy Česko-Slovenska, neperiodická revue pro propagaci měst a lázní, Trutnov 1938.) 

 

         (Čerpáno z: Bohuslav FEIX, Vinařství na střední zahradnické škole, Český vinař 1968, s. 22-28.) 

 

         (Čerpáno z: Alois PAVLÍČEK, Liběchovské vinařství, Český vinař 1968, s. 13-15.)

 

          (Čerpáno z: Oldřich SÝKORA, Výstavba nového vinařského závodu zámeckého vinařství Státního statku, n. p. Mělník, Český vinař 1984-1985, s. 104-110.)

 

          (Čerpáno z: Oficiálních internetových stránek Lobkowiczkého vinařství www.lobkowicz-melnik.cz/gastro/vinarstvi/historie [odkaz funkční k 16. 2. 2015.]) 

          (Čerpáno z: Martin KLIHAVEC, Vzpomínky na vinaře pana Františka Malého, Mělnická radnice 6/2014, s. 19.) 

 

         (Čerpáno z: Vítězslav HUBÁČEK, Významná osobnost v dějinách českého vinařství dr. Antonín Schmidt, Český vinař 1998, s. 3.)

 

Vínečko, tentokrát o mělnických vínech

Česká televize natočila ve spolupráci se zpěvákem lidových písní a vinařem Jožkou Šmukařem pořad z cyklu Vínečko, tentokrát o mělnických vínech. Pozvání přijali hosté, znalci a milovníci vína, mezi nimi například předseda Cechu českých vinařů Jiří Čábelka, Ing. Štěpán Weitosch z mělnického vinařského střediska České zemědělské univerzity, ředitel Školního statku Mělník Ing. Pavel Válek a sklepmistr Vojtěch Kušina. Pozvání přijala i Jitka Čvančarová se svým manželem Petrem Čadkem, která má od malička k vínu blízko právě díky svému strýci panu Kušinovi. Pořad je doplněný písničkami Jožky Šmukaře a s cimbálovou kapelou zazpívá i Jitka Čvančarová. Dozvíte se zajímavé informace o historii začátku pěstování vína na Mělníku, o odrůdách, které se na místních vinicích tradičně pěstují, o kvalitách vín mělnické podoblasti. Již v polovině 18. století se v německém spisu objevila zmínka o síle a účincích mělnických vín. Podívejte se na zajímavý pořad a potom přijďte koštovat nejen mělnická vína ke stánkům na Mělnické vinobraní.

18. 5. 2014

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10646143549-vinecko-ii/213542154300012

Cechovní oltář mělnických vinařů

V roce 1718 si mělničtí vinaři pořídili v hlavním městském kostele sv. Petra a Pavla vlastní cechovní oltář ke cti sv. Václava, patrona českých vinařů. Ten se však do dnešních dnů nedochoval.

Víte, kdy byl založen Vinařský cech na Mělníku?

Bylo to v roce 1652. Mělničtí vinaři se nejprve řídili cechovním řádem pražským z roku 1606, ale již roku 1662 získali samostatný řád pro místní vinaře. Tento "manuál" obsahoval 30 artikulů, kterými se museli řídit. V průběhu dalších let mělnický vinařský cech několikrát zanikl a zase vznikl. Definitivně byl zrušen 20. prosince 1859. (Čerpáno z: Jindřich HAUFT, Vesele i vážně o mělnickém víně, Praha 1969, s. 21.)

Právo viničné

Právo viničné vydal Karel IV. 16. února 1358 na ochranu vinařství. Jednalo se o soubor pravidel upravujících pěstováni vinné révy práci na vinicích a pořádek ve viničních obvodech a vinařských sdruženích. (Čerpáno z: Jindřich HAUFT, Vesele i vážně o mělnickém víně, Praha 1969, s.15)

Úřad hor viničních

Karel IV. zřídil pro pořádek na vinohradech zvláštní "úřad hor viničních" a do jeho čela postavil perkmistra, který měl k ruce několik konšelů a písařů. Horní úřad vedl seznam všech vinic s výměry a dohlížel nad řádným prováděním prací na vinicích, stanovoval a kontroloval ceny vín i jejich jakost, přísnými tresty postihoval škůdce vinic. (Čerpáno z: Jindřich HAUFT, Brevíř o českém víně, Praha 1973, s. 29.)

Vinařství a sv. Václav

Na první mělnické vinici podle pověsti pracoval i sám sv. Václav, proto si ho vinaři zvolili za svého ochránce - patrona i nejvyššího perkmistra. Byl jediným, který sám révu vinnou pěstoval, sklízel a lisoval. (Čerpáno z: Renata Špačková, Mělnická zastavení I. Putování časem různými místy historického jádra města, Mělník 2003, s. 9.)

Pověst o počátcích vinařství na Mělníku

Počátky vinařství na Mělnicku jsou spjaty s počátky křesťanství. Pověst vypráví, že první sud vína poslal do Čech moravský kníže Svatopluk. Určen byl pro českého knížete Bořivoje a jeho manželku Ludmilu, a to pro příležitost křtu jejich syna Spytihněva. A právě Ludmile prý víno tak zachutnalo, že následně nechala přivézt vinnou révu do Čech a vysázet ji v blízkosti svého rodiště, hradiště Pšova, dnešního Mělníka. (Čerpáno z: Renata Špačková, Mělnická zastavení I. Putování časem různými místy historického jádra města, Mělník 2003, s. 9.)

První vinice na Mělníku

Kněžna Ludmila si vybrala pro svůj první vinohrad úrodnou stráň na pahorku severně od obce Nedomice a nazvala ji "Svatováclavská." Jméno dostala po vnukovi Ludmily, sv. Václavu, který podle legendy na této vinici sám pracoval. (Čerpáno z: Jindřich HAUFT, Vesele i vážně o mělnickém víně, Praha 1969, s. 13)