CZ
MENU
Okresní město Mělník leží na vyvýšenině v Polabské nížině 30 km na sever od Prahy. Toto starobylé královské věnné město má 20.000 obyvatel a jako centrum zemědělského kraje se proslavilo především pěstováním vinné révy a každoročně pořádanou slavností vinobraní.
Působivou a zdaleka viditelnou dominantou města je zámek a věž chrámu sv. Petra a Pavla. Návštěvníky Mělníka přitahuje pohled ze zámecké vyhlídky, odkud je vidět soutok Labe a Vltavy, památná hora Říp a České středohoří.
Město nabízí kromě historických památek široké možnosti kulturního a sportovního vyžití. K velmi vyhledávaným oblastem Mělnicka patří romantické Kokořínsko - nádherná příroda, pískovcové skály a gotický hrad ze 14. století.
K Mělníku se poutá řada přívlastků, k nejznámějším patří město vína. A určitě právem. Víno a vinná réva tvořilo významnou součást života města.
Vinařská tradice začíná od svaté Ludmily a jejího vnuka svatého Václava, patrona českých vinařů. Město několikrát navštívil král Karel IV., který se významně zasloužil o rozvoj mělnického vinařství. Nechal z Porýní a z Burgundska dovézt sazenice ušlechtilé révy a osázet jimi svahy v okolí Mělníka. Vydal nařízení o zakládání vinic (r. 1358) a na jejich ochranu zřídil úřad perkmistra hor viničních. Tresty za škody na vinicích byly opravdu odstrašující. Kdo způsobil škodu ve dne, přišel o pravou ruku nebo zaplatil vysokou pokutu a jeho majetek přešel perkmistrovi. Kdo ji způsobil v noci, měl přijít o hrdlo a majetek opět propadl.
S postupným přechodem vinařství na šlechtický velkostatek pomalu zanikalo měšťanské vinařství a jen několik málo firem vzdorovalo konkurenci Lobkowiczkého vinařství.
V Mělníku byl také založen vinařský cech, který vydal vlastní manuál neboli pamětní registra úřadu perkmistrovského při městě Mělníce. V roce 1968 byl cech obnoven pod názvem Cech českých vinařů a sdružuje vinaře z celých Čech.
Roku 1882 byla v Mělníku zřízena vinařsko-ovocnická škola. Původně sídlila v Husově ulici čp. 48, kde se začalo vyučovat v roce 1885. Již v roce 1893 se začala stavět na Polabí nová školní budova, která byla jednopatrová. Druhé patro bylo připojeno v roce 1953. Dnes zde sídlí Střední zahradnická škola a Vyšší odborná škola zahradnická Mělník.
Při návštěvě města Mělníka doporučujeme navštívit nejprve Turistické informační centrum, kde získáte všechny důležité a potřebné informace.
Adresa: Legionářů 51, tel: 602 679 552, otevřeno denně 9–17 h, v době vinobraní v pátek a v sobotu 9–19 h.
Mělnický zámek představuje hlavní dominantu města tyčící se na kopci nad soutokem dvou nejvýznamnějších českých řek – Labe a Vltavy. Současná podoba zámku je výsledkem tisíciletého vývoje od románského a gotického hradu, kde sídlily české kněžny a posléze královny, po renesanční a barokní zámek šlechticů. Součástí zámeckých interiérů je gotická kaple sv. Ludmily z dob Lucemburků i vinné sklepy ze 14. století s možností degustace vín z produkce lobkowiczkého vinařství.
Otevírací doba: www.lobkowicz-melnik.cz
Po dobu konání vinobraní si na pokladnách můžete pořídit zvýhodněnou vstupenku na Zámek Mělník v hodnotě 50 Kč.
Kostel sv. Petra a Pavla prošel dlouhým stavebním vývojem. Nejstarší částí chrámu je sakristie. Chrámové trojlodí spolu s věží vzniklo v 80. letech 15. století. Stávající podoba kostela pochází od stavitele Kamila Hilberta, který vedl rozsáhlou obnovu proboštského chrámu v letech 1913-1915. Interiér kostela je barokní a dominuje mu hlavní oltář s obrazem od Karla Škréty.
Otevírací doba: www.farnostmelnik.cz
Mělnická kostnice, kterou na počátku 20. století uspořádal zakladatel české antropologie Jindřich Matiegka, se nachází v kryptě pod presbytářem kostela sv. Petra a Pavla. Kostnice zde sloužila již od 30. let 16. století a její vznik souvisí s místním hřbitovem, který obklopoval celý kostel. Dnes slouží jako významná historická památka a návštěvníci zde mohou spatřit ostatky 10 000–15 000 osob. Uvítá je nápis: "Co jste vy, byli jsme i my, co jsme my, budete i vy."
Otevírací doba: www.farnostmelnik.cz
Gotická věž hlavního mělnického kostela vévodí širému kraji nad soutokem Labe a Vltavy už téměř půl tisíciletí. Věž sloužila jako strážní místo i jako zvonice. Původní zvony se však již nedochovaly, ale byly nahrazeny třemi novými zvony z dílny Jana Pricqueye. Dva z nich Sv. Petr a Pavel a Sv. Václav a Ludmila jsou na zvonici dodnes. Třetí byl zrekvírován za 1. světové války. Byl nahrazen až v roce 1993 zvonem posvěceným ke cti sv. Anežky.
Otevírací doba: www.farnostmelnik.cz
Regionální muzeum Mělník sídlí v budově bývalého kapucínského kláštera na náměstí Míru. Muzeum se specializuje na historii výroby dětských kočárků v České republice a historii vinařství v Čechách. Vinařství, regionální historie a příroda jsou hlavním tématem první stálé expozice. Část expozice vinařství je umístěna v původních středověkých sklepích. Druhá stálá expozice představuje návštěvníkům vývoj dětských kočárků od druhé poloviny 19. století do konce osmdesátých let 20. století. Muzeum dále nabízí ochutnávku kvalitních českých vín a pořádá řadu zajímavých výstav a akcí pro děti i dospělé po celý rok.
Otevírací doba: www.muzeum-melnik.cz
Akce po dobu konání vinobraní: Ke každé vstupence získáváte jednorázovou slevu 50 % na vstup do stálých expozic Regionálního muzea Mělník (nám. Míru 54) a na výstavu Kašpárku hraj!
Mělnické podzemí vznikalo již od konce 13. století. Rozsáhlá síť chodeb byla vytvořena v hloubce cca 8-10 m pod dnešním povrchem. Chodbový systém se nachází zejména pod domy na náměstí. Tyto prostory pak místní měšťané využívali jako sklady či vinné a pivní sklepy. Veřejnosti je zpřístupněna 60m dlouhá chodba, která vede ke studni. Ta pochází také ze středověku, kdy byla jedinou zásobárnou vody ve městě. Její hloubka je 54 m.
Časy prohlídek: 10.00, 11.00, 12.00, 12.45, 14.00, 15.00, 16.00, 17.00
Více na: www.mekuc.cz/melnicke-podzemi/
Radnice tvoří dominantu mělnického náměstí Míru. Rozkládá se v místě původních čtyř gotických parcel. Nejstarší částí radniční budovy je gotický arkýř kaple sv. Barbory z konce 14. století. Tehdy byla ještě rychtou, kde sídlil představený města – rychtář. Významně se do podoby objektu zapsala renesance, která po sobě zanechala nádherně klenutné síně v přízemí a 1. patře (dnes sloužící jako výstavní prostory). Novověké úpravy daly mělnické radnici barokní věž a fasádu doplnily o vikýře se sv. Ludmilou a sv. Václavem.
Masarykův kulturní dům je státem chráněná kulturní památka a současně také sídlo Mělnického kulturního centra, z.ú. (Mekuc). Návštěvníkům nabízí širokou škálu kulturních, zábavných a vzdělávacích programů pro děti a dospělé všech věkových kategorií. Kulturní dům postavili v roce 1936 tři mělničtí architekti Josef Širc ml., Bedřich Zeman a Jan B. Zelený ve funkcionalistickém stylu. Již tehdy byl vybudován jako kulturní stánek pro mělnické občany. Zároveň však dodnes slouží jako památník Mělničanům, kteří padli v 1. světové válce.
Aktuální program akcí naleznete zde: www.mekuc.cz/kalendar/
Pražská brána je nejzachovalejší částí středověkého opevnění Mělníka. Její dnešní podoba pochází ze 30. let 16. století. Brána sloužila k obraně města od jihu. Od roku 1882 se stala vodojemem starého městského vodovodu. Dnes zde sídlí galerie Ve Věži, již provozuje Mělnické kulturní centrum. Součástí je také kavárna. Doporučujeme vyhlídku na město z pátého patra věže.
Otevírací doba: každý den: 14:00 – 23:00 hodin
Vstup zdarma
Více na: www.mekuc.cz/galerie-ve-vezi
Kostel Čtrnácti svatých pomocníků spolu s objektem bývalého kapucínského kláštera tvoří závěr bloku domů na východní straně náměstí Míru. Původně se jednalo o měšťanský dům, který vdova po Ignatiusovi Čebišovi darovala kapucínům. Působili zde čtyři řádoví bratři z roudnického konventu, a to až do roku 1785, kdy byl klášter zrušen v rámci josefínských reforem. Dnes budova slouží jako sídlo Regionálního muzea Mělník.
Nachází se v Pražské ulici pod náměstím Karla IV. Podle pověsti je kostel postaven na místě, kde přespala sama kněžna Ludmila. Vybudován však byl až v průběhu 16. století díky odkazu mělnické měšťanky Ludmily Hronové, vdovy po prvním císařském rychtáři. Dnes se jedná o nejstarší kostel v Čechách, který je zasvěcen české patronce – sv. Ludmile.
Jedná se o novorenesanční kostel Českobratrské církve evangelické s 23 metrů vysokou věží. Slavnostně posvěcen byl 18. srpna 1897. Vybavení chrámu Páně je jednoduché, což vyplývá z charakteru a způsobu vedení bohoslužby reformovaných církví. Hlavní symbol církve, kalich, se nachází na několika místech v dominantní poloze.
Středověké opevnění města podle zachovaných zbytků fortifikace tvořila hradební zeď s cimbuřím, opatřené bylo osmi věžemi – baštami, dvěma branami a menší brankou pro pěší. Tato část opevnění vznikla již ve 13. století, později došlo k výstavbě vnější parkánové zdi. Město takto sevřené hradbami bylo přístupné Pražskou a Labskou branou, přičemž Labská brána se do dnešních dnů nedochovala.